Urbi et Orbi - Kristovo vzkříšení je opravdová naděje světa

Autor: Dana Tichá <danust(at)seznam.cz>, Téma: Zajímavé..., Zdroj: www.radiovaticana.cz, Vydáno dne: 15. 04. 2018

V následujícím článku nabízíme promluvu papeže Františka, která byla na slavnost vzkříšení Páně adresována městu a světu.





Drazí bratři a sestry, požehnané Velikonoce!

Ježíš vstal z mrtvých.


Tato zvěst zní v církvi na celém světě spolu se zpěvem Aleluja: Ježíš je Pán, vzkřísil Jej Otec a navěky žije mezi námi. Sám Ježíš svoji smrt a vzkříšení předpověděl podobenstvím o pšeničném zrnu. Řekl: „Jestliže pšeničné zrno nepadne do země a neodumře, zůstane samo; odumře-li však, přinese hojný užitek“ (Jan 12,24). A právě to se stalo: Ježíš - pšeničné zrno, které Bůh zasel do země - zemřel, zabit hříchem světa, zůstal dva dny v hrobě, ale v jeho smrti byla obsažena veškerá moc Boží lásky, která se uvolnila a projevila onoho třetího dne, který dnes slavíme, totiž o Velikonocích Krista Pána.

My křesťané věříme a víme, že Kristovo vzkříšení je opravdovou nadějí světa, neklamnou nadějí. Je silou pšeničného zrna, silou lásky, která se snižuje, dává až do konce a vskutku obnovuje svět. Tato síla přináší plody také dnes v našich dějinách, poznamenaných tolikerou nespravedlností a násilím. Přináší plody naděje a důstojnosti tam, kde je bída a vyloučení, hlad a nedostatek práce, mezi běžence a uprchlíky často odmítané aktuální skartační kulturou, mezi ty, kdo se stali oběťmi obchodu s drogami i lidmi, mezi oběti zotročování naší doby.



Prosíme dnes o plody pokoje pro celý svět, počínaje milovanou a mučenou Sýrií, jejíž obyvatelstvo je vyčerpané válkou, která nemá konce. Vzkříšený Kristus ať o těchto Velikonocích osvítí svědomí všech politických a vojenských představitelů, aby byla neprodleně učiněna přítrž probíhajícímu pustošení, bylo respektováno humanitární právo, zajištěn snadný přístup pomoci, kterou tito naši bratři a sestry nutně potřebují a zároveň byly zaručeny adekvátní podmínky pro návrat uprchlíků.

Vyprošujeme plody smíření pro Svatou zemi, raněnou v těchto dnech otevřenými konflikty, kterých nejsou ušetřeni bezbranní, pro Jemen a celý Blízký východ, aby dialog a vzájemný respekt převážily nad rozděleními a násilím. Naši bratři v Kristu, nezřídka podrobovaní útisku a pronásledování, ať jsou zářivými svědky Zmrtvýchvstalého a dosvědčují tak vítězství dobra nad zlem.

Plody naděje vyprošujeme v tento den těm, kdo touží po důstojnějším životě, zejména v těch částech afrického kontinentu, jež jsou sužovány hladem, dlouhodobými konflikty a terorismem. Pokoj Vzkříšeného ať zahojí rány v Jižním Súdánu a otevře srdce dialogu a vzájemnému porozumění. Nezapomeňme na oběti onoho konflitku, zejména na děti! Ať nechybí solidarita s množstvím těch, kteří jsou nuceni opouštět svoji zem a postrádají nezbytné životní minimum.

Plody dialogu vyprošujeme Korejskému poloostrovu, aby probíhající rozhovory přinesly tomuto regionu harmonii a mír. Kéž si ti, kdo nesou přímou odpovědnost, počínají moudře a s rozlišováním prosazují dobro korejského lidu ve snaze o vytvoření vztahů důvěry v rámci mezinárodního společenství.

Plody pokoje vyprošujeme Ukrajině, ať jsou uspíšeny kroky směřující ke svornosti a usnadněny humanitární iniciativy, které obyvatelstvo nezbytně potřebuje.

Plody útěchy vyprošujeme venezuelskému lidu, který – jak napsali jeho pastýři – žije v jakési „cizině“ uprostřed vlastní země. Kéž nalezne silou Vzkříšení Pána Ježíše co nejrychleji spravedlivé, mírumilovné a lidské východisko z této politické a humanitární krize, která jej sužuje, a dostane se přijetí a pomoc těm jeho synům, kteří jsou nuceni opouštět svoji vlast.

Plody nového života ať Vzkříšený Kristus přinese dětem, které v důsledku válek a hladu vyrůstají bez naděje, postrádají výchovu a zdravotnickou péči, a také starým lidem skartovaným sobeckou kulturou, jež odsouvá stranou toho, kdo není „produktivní“.

Plody moudrosti vyprošujeme těm, kdo nesou ve světě politickou odpovědnost, aby vždycky respektovali lidskou důstojnost, obětavě sloužili obecnému dobru a zajišťovali svým občanů rozvoj a bezpečí.



Drazí bratři a sestry, také nám, stejně jako ženám, jež přišly ke hrobu, je adresováno toto slovo: „Proč hledáte živého mezi mrtvými? Není tady, byl vzkříšen!“ (Lk 24,5-6). Smrt, samota a strach už nemají poslední slovo. Jedno slovo sahá dál, a může je pronést jedině Bůh. Tím slovem je Vzkříšení (srov. Jan Pavel II., Slova na závěr Via Crucis, 18. dubna 2003). Silou Boží lásky „zahání hříchy, smývá viny, hříšníkům vrací nevinnost a zarmouceným radost, zahání nenávist, vytváří jednotu srdcí a pokořuje zlé mocnosti“